standard plemene německý pinč
PŮVOD / HISTORIE
Německý pinč je plemenem, které vzniklo v Německu na konci 18. a zacátkem 19. století. Pinč patří mezi nejstarší plemena, která byla v Německu vyšlechtena. První popis německého pinče pochází z roku 1836.
Od nepaměti se pinčové vyskytovali na německém, ale i českém venkově a plnili tam nejrůznejší úkoly: lovili krysy, hlídali dvur, doprovázeli formany a povozníky. Německý pinč žil převážne ve stájích, a tak se mu říkalo stájový pinč.
V době 1. světové války byl Německý pinč velice populární jako veselý, život milující, bedlivý a ostražitý společník. V současné době se stal německý pinč společníkem človeka.
Nejblíže má pravděpodobně k původnímu typu pinče, od nehož byli později odvozeni dnes známější Dobrmani a malí hladkosrstí pinčové.
CHARAKTER
Německý pinč se velice dobře cvičí. Vyniká svým veselým a hravým charakterem, který si udržuje až do stáří.
Je to temperamentní, pozorný a pohyblivý pes. Po svých vesnických předcích zdědil německý pinč přirozenou ostrost a
schopnost si v každé situaci poradit. Je velmi učenlivý a inteligentní, obzvláště dobře hlídá. Německý pinč je na potravu,
péči o srst i na prostor nenáročný,
avšak lze ho doporučit jen zkušenějším chovatelům. Při nesprávné či nedostatečně důsledné
výchově z něj totiž může vyrůst těžko zvladatelný pes, který si bude chtít prosazovat svou vůli. Nejspokojenější je německý
pinč se svým pánem a v kruhu celé rodiny. Pokud by byl ponechán bez dostatečné lidské pozornosti, jistě by velmi strádal.
POPIS / STANDARD
Německý pinč je středně velký pes. Má kvadratickou stavbu těla, která působí elegantním a atletickým dojmem.
Klínovitou hlavu má pinč vysoko posazenou. Tlama je dlouhá a zakončená tupou špičkou se středně velkým čenichem.
Výrazné a vysoko nasazené uši německého pinče jsou klopené. Kupírování již není povoleno. Krk pinče je svalnatý a
dlouhý. Délka těla odpovídá kohoutkové výšce. Ocas je u kořene silný a ke konci se zužuje. Německý pinč má lesklou
a krátkou srst. Srst všude dobře přiléhá a je hustá. Typické zbarvení srsti je v základě vždy černé s pálením, ale
také rezavé a tmavě hnědé se žlutým pálením a plavé.
V kohoutku měří německý pinč 43 - 48 cm. Váha se pohybuje v rozmezí 11,5 - 16 kg. Dožívá se 12-14 let.
Plemeno německý pinč patří podle standardu FCI do skupiny 2. - Pinčové a knírači, molossoidní plemena a švýcarští
salašničtí psi, sekce 1 - Pinčové a knírači s pracovní zkouškou. Číslo standardu je 184/ 16. 10. 1995 (Německo).
Oficiální zkratka v ČR je NP.
VÝCHOVA
Se svou rodinou potřebuje být německý pinč denně v úzkém kontaktu. Velmi ocení, může-li si se svými členy rodiny
denně pohrát a pomazlit. Pro svou velmi živou povahu je německý pinč vhodný zejména pro sportovně založené lidi, ke kolu,
na dlouhé procházky, k agility, výcviku, výstavám a hlídání.
Nedoporučuje se lidem líným, pohodlným či přehnaně nervozním.
Německý pinč nemůže růst „jako dříví v lese“, je nutné se mu první rok intenzivně věnovat, seznamovat ho s cizími lidmi,
dětmi, cizími psy (prospěje mu řádění s nimi), dopravními prostředky, obchody, zvuky, jen tak z něj může vyrůst pohodový pes!
Je nutné, aby německý pinč již od štěněčího věku měl vymezené hranice, co si smí a nesmí dovolit, a jakékoliv projevy
dominance ihned korigovat. Přestože německý pinč svou lidskou „smečku“ velmi miluje a je jí bezmezně oddán
(je téměř kdykoliv připravený ke hře nebo k procházce), je nutné počítat s tím, že je nedůveřivý k cizím a má silný
teritoriální pud.
S výcvikem u německého pinče začínáme brzy. Je to inteligentní pes, který se vše brzy naučí. Ovšem musíme být důslední
a přísní. Jinak si sebevědomý pinč vše udělá po svém. Při nesprávné výchově z něj může vyrůst těžko zvladatelný pes a
nebo naopak pes, který se všeho bude bát. Proto se pinč spíše hodí do zkušenějších rukou.
<-- zpět